Dreamell - Články

tečka

Fri, 07 Jan 2011 11:17:26 +0100

Chodím jsem už dlouho. Dost často od posledního článku. Stále hledám slova, která bych vám chtěla sdělit, avšak ty mi stále unikají. Do tmy a do ticha. Nevím o čem psát. Snad ani ne tak proto, že by se nic nedělo. Ale spíše proto, že mi to...

A tak dále

Tue, 02 Nov 2010 22:59:54 +0100

Netroufám si hned na začátku říci, že se jedná o chvilkové období či o "dospění" do zodpovědnosti. Je to jen chvilkový záchvat nebo dlouhodobá iluze, že tak se zdá být všechno krásnější? Najednou jsem dostala chuť dělat věci hned a pořádně, což...

Drak

Sun, 03 Oct 2010 13:30:21 +0200

Ze začátku bych ráda podotkla jednu skutečnost, která je pro mě víc jak duležitá. Jsem štastná. Mám pocit jakoby se mraky rozehnali a já když se ohlednu kolem sebe nemám nač si stěžovat. Zdá se mi, že tyto věty se mi tu poslední dobou objevují...

Jako každý rok

Mon, 30 Aug 2010 23:18:41 +0200

Probouzí se další rok, kdy stres bude mým největším kamarádem. Pujdu s hlavou vzhuru dál, či se ponořím do hlubin strachu? Vycházím pravou nohou, s úsměvem na tváři. Kdo ví, zda to pomůže... Dva měsíce utekly jako voda. Jako každý rok, kdy nám...

Prase v žitě

Thu, 17 Jun 2010 23:11:27 +0200

Snem aždého malého selátka je umřít jako PRASE. A svět se zdá být tak nějak růžovější. A přitom stačilo jen tak málo. Vykašlat se na řeči a pomluvy ostatních a jít prostě dál. A čekat..čekat než jim konečně dojde, že tenhle náš vztah nejde jen...

Rozežraná lod důvěry

Wed, 12 May 2010 17:13:28 +0200

A najednou jakoby všechna dokonalosti zmizela. Nemám už důvěru vubec k nikomu, ničemu..ani sama v sebe. Zklamal jsi mě, né že ne. A tím jsi mě postavil mezi otevřené dveře. Nemůžu ani dovnitř, pro to potřebuji více důvery. Nemohu ale ani ven, na...

pouto

Sun, 25 Apr 2010 23:55:51 +0200

Od člověka k člověku se nese rychlostí větru. Jako dýka v těle zabolí u určité osoby, která nad tím jen nemávne rukou. Ale někdy se to prostě nedá. Pomluva, to, co tak moc kolikrát ovlivňuje naše sebevědomí a naše okollí... Víte, když se tak...

Někdy i dokonlalost, není dokonalá..

Sat, 24 Apr 2010 12:30:45 +0200

Víte, vždycky jsem měla vše co jsem chtěla. Báječnou rodinu, velkej barák s vlastním pokojem a výhledem na celý město, lásku, po který jsem kolikrát toužila a volnost, kterou neustále mám. Ale ono je kolikrát těžké žít i v té dokonalosti...

Piha na zadní lopatce

Sat, 10 Apr 2010 20:35:36 +0200

Co musíme udělat pro to, abychom na tomhle světě přežili bez jakékoliv čmouhy na našem obleku? Nebo je prostě lepší oblek sundat a jít tak, abysme to byli jen my. Žádné látky, doplnky, kloubouky..nic...? A co když necháme jen vlasy volně...

To by byl ráj...♫

Mon, 29 Mar 2010 16:54:49 +0200

♫Kdyby se v komnatách, běhoun jak Hrom natáh♪ ♪ a na něm akrobati... začali kejklovati.♫ Jako kdyby Vám nikdo nikdy neřekl, že nic netrvá věčně. Jako kdyby už od začátku nebylo úplně jasné, že tohle brzo skončí. "Parta", kterou jsme měli...

NEJ...

Fri, 12 Mar 2010 18:55:56 +0100

Velké podpatky, pošlapující po slávě filmových hvězd. Přesně tak jsem se cítila nedávné noci na Maturitním plese :) I když to možná nebyli filmové hvězdy, naše určitě :) Velký sál, kde sny lidí se stávali realitou. At se tam dali do kupy ti, či...

Cesta vzhůru, nás vlastně zavedla hlouběji..

Fri, 12 Feb 2010 20:18:05 +0100

Možná bychom se měli naučit smiřovat s tím, že někteří lidé odejdou, za podmínek zkažení, ale my je i přesto budeme mít rádi, v některých případech i milovat. Vídáme se každý den, naše slova jsou si tak blízká, a přesto tak odlišná. Naše životy...

Alpy v jedné sněhové vločce

Mon, 01 Feb 2010 14:33:04 +0100

Pomalu ale jistě dávala první nohu na snb. Není to její první jízda letos. Ale přese jenom Alpy jsou něco jinýho než kopečky tady. Než roviny na kterých si už dvakrát zlomila ruku. Bojí se, né že ne. Pomalu si zapne i druhou nohu. S povzdechem...

Přeju Ti to, né že ne.

Mon, 25 Jan 2010 13:36:44 +0100

Deka rozprostřená ve středu parku. Na trávě zelené. Tam, kudy jsme se procházeli. Bylo nám tak krásně. Svěřovali jsme si i ta nejtajnější tajemství. Šest let jsme si je sdělovali... To byly časy...Jen zvednout telefon, vytočit tvé číslo...a tys...

žádný nový začátek, pouze přešlap z břehu na břeh..

Wed, 13 Jan 2010 15:51:36 +0100

Tančili jsme jako kdyby se nikdo nedíval. Byl jsi tam jen ty a já. A s námi i ten pocit. Ten nepopsatelný pocit. Díval ses mi hluboko do očí, a já Tobě. Nikdo jiný neexistoval. Nikdo...Nic... BYl to překrásnej silvestr. V malém provedení. TEdy...

...JAko malé jsme si hráli na pejsky.

Sun, 27 Dec 2009 16:18:49 +0100

Jako malé jsme si hráli na pejsky. Je to už nekolik let. Tolik se od tý doby změnilo. TY jsi jiná, já jsem jiná. Lidi se mění. To je život. Je to ta rozmanitost. To, co se tu odehrává. To, na co musíme být stále připraveni. Ale co když se...

Možná je toho štěstí víc jak dost

Wed, 02 Dec 2009 15:16:58 +0100

Každý den šplháme dál a výš.. KAždý den věříme stále víc, že nespadneme zpátky.. Každý den se děje něco, co je jedinečné, protože každá vteřina je jedinečná.. Dny utíkají, stále rychleji a rychleji a já si pomalu nestíhám zážitky zapisovat ani...

Svítání na lepší časy..

Fri, 13 Nov 2009 22:53:09 +0100

Ještě před týdnem jsem sem chtěla napsat článek o tom jak je všechno špatný, nic se nedaří kromě stále kvetoucí lásky. Ale je snad láska to hlavní? Ano, je to jedna z nejdůležitějších věcí v životě, ale copak je to ta jediná? Jakmile se...

NEbude to tak vždycky

Wed, 21 Oct 2009 14:21:03 +0200

JAko malé jsme snili o princi na bílém koni. A teď, i když to není princ na bílém koni, jsem mnohem štastnější. On je totiž mnohem lepší. <3 Máme za sebou prodlouženou, takže protančený večer s NÍM, s kamarády a dokonce i s JEHO tatínkem :D...

" . .T y m u s i s z i t .."

Mon, 05 Oct 2009 23:01:14 +0200

Mám strach. Krásnej strach. Strach z toho, že tohle krásný jednou skončí. Vím, měla bych být nadšená a užívat si každý chvíle, když jsou teď všechny tak krásný. TAké že to tak dělám. JEn někdy mě napadne ta myšlenka "tohle není navždy". Bojuju s...